- Tak Pepíčku, jestlipak víš, kdo jsou Leonardo, Raffaello, Michelangelo a Donatello. - No strejdo, tou jsou přeci ti známí umělci, malíři, sochaři a tak. - Cože? To jsou přece želvy ninja! Sakra! Nechápu, co vás v tý škole učej. Rychle do kina, pak koupit gamesu a na konci týdne tě ze všeho vyzkouším!
Želvy ninja, seriál našeho mládí, se po letech a několika velmi špatných adaptacích vrací s novým filmem, tentokráte dělaným kompletně počítačovou animací (ta je právě v kurzu a do kin dotáhne pomalu i vaší babičku). A jak už to tak chodí, celovečerní animák (dle ukázek vypadá celkem slušně) doprovází hra. Pokud jste však fanoušky - v mládí jste příběhy těchto čtyř želvounů dlabali stejně jako oni jednu italskou specialitu (tzn. pořád), pak budete z počátku zklamáni. Ve hře a ani ve filmu není žádný Trhač, žádný Beebop a Rocksteady, žádný Krang a žádná jezdící kyberkoule na pásech se satelitem, na který zvrhlý mozeček chytá po večerech (a mimo záběr) zakázané kanály.
#hodnoceni
I přes to však musíme podotknout, že TMNT jsou celkem slušným mixem akce a hopsačky, což nejenže jsme nečekali od hry podle filmu, ale hlavně podle filmu se čtveřicí želv politých mutagenem, které v kanálu vycvičila přerostlá krysa, každého naučila jinému bojovému umění, dala jiné zbraně a hlavně jiný šátek (kdo by se v nich jinak vyznal, že).
Příběh jako z komiksu
Podle příběhu je Trhač již dávno poražen (ve hře se souboj s ním objeví v rámci jednoho z flashbacků) a naši bratři ve zbrani šli každý svou cestou (Donatello skončil na help-lině, Raffaello se stal nočním rytířem bránícím bezbranné, Michelangelo dělá kariéru jako bavič pro děti a Leonardo odjel do pralesů meditovat), což dalo prostor hrozbě ještě větší - zaplavení New Yorku monstry z jiné dimenze (na internetu někdo vtipně poznamenal, že ony nestvůry vypadají jako z World of Warcraft, což není daleko od pravdy). Nejdříve tedy musíte dát všechny hrdiny dohromady, abyste je pak využili k vymýcení všeho zlého.
Příběh zní klasicky a nechybí ani závěrečné překvapení, případně morální poučení o důležitosti rodiny. Bohužel trochu vázne jeho prezentace. Celý je koncipovaný jako komiks, který želváci postupně vyprávějí - skáčou z okénka na okénko, vysvětlují dění a dojde i na nějakou CGI animaci, vystřiženou z filmu. Během vyprávění si každý vybaví něco jiného, takže se celkem často přesouvá v čase a dojde na spoustu vysvětlujících flashbacků. Bohužel naším hrdinům není moc rozumět a možnost zapnout titulky v menu chybí, ve výsledku tak chytíte z děje jen základní kostru popsanou výše.
Umění Ninjutsu
Hlavními kameny hratelnosti jsou skákání po plošinkách, překonávání překážek a souboje. První část je zvládnuta takřka na výtečnou a popravdě už jsme si dlouho tak dobře nezaskotačili. Želvouni disponují celkem pestrou škálou pohybů - běhání po stěnách, skoky, odrážení od stěn atd. plus každý má nějakou specialitku. Donatello tak umí skákat o tyči, Raffaello zase díky dýkám vyleze jakoukoliv stěnu (určenou level-designéry samozřejmě), Michelangelo umí točit nunčaky jako vrtulí a Leonardo dokáže psychickou silou projít různé zábrany. Všechny tyhle finesy budete muset používat neustále, což udržuje zábavnost až do konce hry, byť děláte v podstatě to samé a překonáváte ty samé překážky - pohyblivé plošiny, elektrická pole, hluboké propasti atd.
Souboje jsou na tom podobně. Všichni mají společné pohyby jako úder a kop, které po zběsilém mačkání křížku přejdou ve speciální komba - Donatello hodí tyčí a pak se kolem ní otočí pomalu jako Neo v Matrix Reloaded, Raffaello zase vrhá dýky na dálku, Michelangelo se točí na krunýři a Leonardo hází mečem jako bumerangem. To je ale vše (chabou týmovou spolupráci zmíníme níže) a souboje jsou docela jednotvárné. Z počátku to nevadí, ke konci hry však začne značně přituhovat, bojiště jsou téměř na každém kroku a mnohdy vám doskočí nepřátelé i desetkrát. To je frustrující, obzvlášť když jde v podstatě stále o ty samé a hlavně stejně nemůžete umřít (na druhou stranu díky bohu za to). Všechno to pak vypadá jako umělé natažení hrací doby, která míří k sedmi hodinám.
V jednotě je síla
Hlavním tahákem TMNT měla být týmová spolupráce. Pokud však budete očekávat, že půjdete vy a vaši tři bratři ve zbrani, pak se mýlíte. Vše je vyřešeno tak, že v akci je vždy jen jeden želvák a vy jej můžete obměňovat za ostatní, případně s držením čtverečku provedete týmové kombo - přiletivší želva vás hodí mnohem více do dálky nebo ji chytíte za ruce a nohy a roztočíte kolem sebe. Kooperace je jedním ze čtyř hodnotících aspektů, stejně jako rychlost, preciznost provedení a počet nasbíraných mincí. Podle známky, kterou na konci každé z šestnácti úrovní obdržíte, dostanete krunýře, za něž si můžete koupit bonusový obsah a také se vám otevřou speciální challenge mise.
Pokud jde o nepřátele, většinou se utkáte s ninji Foot klanu a jen tu a tam dojde na pouliční gangy, kterých jsou asi tři druhy. Důležitou stránkou každé podobné hry jsou bossové. Ti jsou ve hře čtyři (když nebudeme počítat Trhače a jakéhosi naštvaného Yettiho) a všechny si oťuknete již během hraní, abyste je pak všechny najednou porazili v závěrečném souboji. Na každého samozřejmě platí jiná finta, ale nejde o nic složitého, takže vám finále zabere maximálně pár desítek minut.
Provedení
Zpracování neurazí. Nedosahuje sice takových kvalit jako zmiňovaná konkurence a vůbec neždímá PlayStation 2 tak jako poslední vydávané tituly. Na druhou stranu i přes svojí jednoduchou grafiku a naprosto neinteraktivní prostředí (nerozbijete vůbec nic) dokáže místy překvapit. Nejhorší na celé hře je ale kamera. Nebýt jí, dohráli bychom hru mnohem dříve, bohužel ta se nastavuje různě, jak autoři zrovna uznali za vhodné, díky čemuž nemáte mnohdy přehled o překážkách, které na vás čekají - kamera vás zabírá zezadu a vy netušíte, kam vlastně běžíte, nebo díky divným úhlům budete skákat jinam nebo dělat jiné věci, než byste chtěli.
Škoda, že není k dispozici možnost doladit si pohledy druhou páčkou joypadu nebo něco podobného, ale máme spíše pocit, že to autoři udělali záměrně, a my si tak mohli vybraná místa projít nejlépe několikrát. Naštěstí je ve hře solidní systém checkpointů, které jsou rozmístěny za každou sérií překážek, díky čemuž toho nemusíte opakovat tolik, ale i to málo vám někdy pěkně zvedne mandle. Zvuková stránka je pak naprosto v pořádku až na dabing, který je místy dost nevýrazný.
Závěrečné zamyšlení
Je otázkou, jestli Želvy ninja v současnosti ještě někoho dostanou. Přeci jenom dnešním dětem mnoho neřeknou (a pochybuji, že by film udělal nějaký nový želví boom) a bývalí fandové jsou dnes asi příliš staří na hraní podobných hříček (raději dáme přednost God of War, kde můžeme dovádět s minotaury v troskách Athén nebo nahatými dívčinami ve fontánce). Je to celkem škoda, protože TMNT nabízí docela slušnou hratelnost, když překousnete výše zmíněné neduhy. Pokud máte děti a nemáte s nimi co hrát, pak po TMNT sáhněte. Zábavu si užijete všichni, což se moc často nestává.
