Albová novinka The Ultimate Aural Orgasm je dvanáctou řadovou deskou hamburské formace, která s přehledem přežila smrt německé raveové scény, z níž vzešla.
Když se v polovině devadesátých let objevila formace Scooter s poněkud nezvyklou kombinací ostrého rave, techna a řvavě deklamativního rapu, kritika i ti nejnepříčetnější fanoušci dávali skupině maximálně rok dva života. O třináct let později vydávají první skuteční techno-dinosauři další desku.
Všechno to začalo u jednoho obyčejného, nikterak úspěšného a tehdy spíše demotivovaného hamburského producenta H. P. Buxxetra. "Roky sedíte ve sklepě a produkujete písničky jako blázen. Všechny propadnou. A ve chvíli, kdy to vypadá, že už se nic nestane, najednou máte hit mezi pěti nejprodávanějšími písničkami v celé Evropě!" vzpomíná Buxxter na zlomový rok 1994, kdy do Scooter vypustil do světa Hyper Hyper.
Skladba je dlouhým skandovaným seznamem důležitých jmen nejen německé raveové a techno scény, se kterými Scooter cítili sounáležitost. A paradoxně je vyslala na dráhu celebrit, které se původní scéně s dýdžeji jako Marco Zaffarano, Mark Spoon nebo DJ Hell poněkud odcizily.
Kritici a publicisté nevěnovali hamburskému úspěchu zpočátku velkou pozornost a Scooter, jakožto producentskému projektu prorokovali maximálně sezonní budoucnost. Přestože první deska ...And The Beat Goes On, kterou do světa vytáhl právě singl Hyper Hyper a následně i velehit Move Your Ass, se stala platinovou v tak rozdílných zemích, jako je Maďarsko a Irsko .
Skutečně velký a nepopiratelný úspěch znamenala druhá deska Our Happy Hardcore, na níž se objevily hity Back In The Uk nebo Rebel Yell. V té době už zaznamenávají Scooter nemalý úspěch mimo jiné i u nás.
Během raných let své existence vystupovali na nesčetném množství diskoték, projezdili Evropu křížem krážem, takže si zvykli na velké koncertní vytížení. Ale především se naučili dělat velkou show.
Když pak přišel čas na velká turné a vyprodané sportovní haly, byl Scooter připraven předvést bombastická vystoupení s tanečnicemi, světelnými efekty i ohňostrojem. Ostatně jejich velkohubé techno, tradičně dokořeněné samply stadionového šílení davů, je na podobné akce jako stavěné.
Jejich styl může připomínat dnes už zapomenutou skotskou techno formaci Ultra-Sonic nebo některé práce tech-anarchistů KLF. Ostatně jeden z poslední hitů, Behind The Cow, je přímou citací slavné skladby What Time Is Love právě od KLF
Lidé se na jejich energií nabité show hrnuli po desetitisících; rekordní koncert hráli pro více než osmdesát tisíc fanoušků.
V době, kdy se Scooter dostali na vrchol, prožívala taneční scéna nejsvětlejší období. Definitivně se prokousávala z převážně britského undergroundu do celoevropského mainstreamu. Někteří skalní příznivci klubové (převážně techno) scény těžce nesli, že hlavní proud, potažmo formace jako Scooter, vydělávají na do té doby docela alternativní muzice.
Scooter se tak v druhé polovině devadesátých let stal pro mnohé fandy taneční hudby synonymem pokleslé hitparádové produkce. "Negativních reakcí bylo hodně, ale nepřipoušteli jsme si to," vzpomíná Buxxter. "Vyčítali nám i to, jak vypadáme. Říkali: Tihle hoši jdou přece rovnou z castingu. Není možný, aby si takoví kluci sami produkovali muziku."
Dnes Scooter dorostla zcela nová generace posluchačů, která se v dobách hitů jako Move Your Ass učila ve škole číst a psát.
Jedno se nezměnilo styl. H. P. Buxxter se jako frontman a hranohlavý idol dívek stále stará o veškeré texty a především vymýšlí hymnické refrény - což bývají nejčastěji několikaslabičná, z plna hrdla křičená hesla.
Monumentální koncerty Scooteru stojí z velké části na jeho neskutečně energickém projevu, kterým už třináct let pumpuje do desetitisícových kotlů po celém světě. "Dokud jsme pro lidi zajímaví, nezbavíte se nás," varuje lidstvo H. P. Buxxter.
Jasně tak promluvil k těm, kteří nevěří, že Scooter ještě existuje a spojují si ho s mrtvou scénou europopu devadesátých let. Je rok 2007 a Scooter, první dinosauři stadionového techna, jsou pořád v plné síle. Album The Ultimate Aural Orgasm vychází na začátku února.
