Duo Robert Kodym a P.B.CH. se po poměrně dlouhé době vrací na scénu s dalším albem kapely Wanastowi Vjecy, prvním po šesti letech.
Novou, mimochodem výbornou desku, pojmenovali Torpédo. "Název alba vystihuje jeho podstatu," říkají svorně oba muzikanti. "Je to rychlé a energické torpédo".
Vracíte se na scénu po šesti letech. Jak se cítíte?
Kodym: Skvěle. Je třeba vědět, že jsme oba pořád členy dvou uskupení, Wanastowých Vjecí a Lucie. Ta v současnosti prožívá určitou uměleckou pauzu, která ale jednou skončí a přijde něco dalšího. A já ani nemám pocit, že bychom se vraceli po dlouhé době, jak naznačuješ. Ještě loni jsme s Lucií hráli několik koncertů, předtím vydali desku Lucie v opeře, takže jsme vlastně pořád něco dělali.
Lucie jen prožívá uměleckou pauzu. Znamená to, že se nerozpadla, jak panuje obecné povědomí?
P.B.CH: Nechce se mi to moc rozebírat, ale až ta pauza skončí, myslím, že něco může vzniknout a pokračovat dál.
Kodym: Situace je mnohem příznivější, když lidi ze dvou kapel mohou dělat na věcech pouze jedné kapely.
Stávalo se ti při psaní písniček, že by sis lepší věci pro některou z dvou skupin tajně schovával?
Kodym: To určitě ne, ale nejednou došlo k situaci, že mi kluci z Lucie řekli, že ta a ta písnička se hodí spíše pro kapelu Wanastowi Vjeci. Dnes mám pocit, že psát písničky pro ně mi vyhovuje víc.
Jaromír Švejdík z Priessnitz řekl, že když mu docházely nápady v přípravách nové desky Priessnitz, bral si texty, které napsal pro novinku Umakart.
Kodym: Teoreticky by k tomu dojít mohlo. Před lety jsem pro Lucii napsal písničku Panic a dlouho jsem si říkal, že bych to téma rád ztvárnil i opačně. Došlo k tomu až teď - s písní Panna na Torpédu.
Přistupoval jsi jinak ke psaní písniček pro Wanatowi Vjeci a Lucii?
Kodym: Bezpochyby. U skupiny, která teď vydává desku, je rozdíl v tom, že píšu skladby, které potom i zpívám. U Lucie jsem musel zohledňovat fakt, že písničku bude zpívat David Koller - tedy aby mu to vyhovovalo a mohl se co nejlíp s písní sžít a vyjádřit se v ní.
Jak se díváte na současnou pop-rockovou scénu, kterou jste vlastně s Lucií nastartovali?
Kodym: Je logické, že nové kapely vznikly a mají své posluchače. Já je ale příliš detailně neznám a vůbec je neposlouchám, takže nejsem ten pravý, kdo by měl tuto věc hodnotit. S oblibou říkám, že Lucie v zásadě na české hudební scéně byla jednookým králem.
P.B.CH.: Když jsme s Lucií začínali, pop-music byla v hodně svízelné situaci. Když jsem si pustil rádio a poslouchal písničky, které tam hráli, byl jsem z toho hodně otrávený a s Lucií jsme to chtěli změnit - aspoň pro sebe. Hrát písničky, které by se líbily nám, a dostat je mezi lidi.
Jakou generaci chcete Torpédem oslovit. Můžete získat i mladé posluchače nebo Vás budou poslouchat jen fanoušci z minulosti?
Kodym: My jsme zvyklí, že oslovujeme skoro všechny věkové skupiny. Líbíme se čtyřletým dětem i lidem o hodně starším.
P.B.CH.: Podle mě to bude hravostí, kterou v naší hudbě mohou posluchači nacházet. Jde o písničku: když je dobrá, tak na věku nezáleží.
Co přinášíte s Torpédem nového?
Kodym: Přesně tohle je podle mě oblíbené téma hudebních publicistů. Že po kapelách pořád chtějí něco nového, nějakou progresi. My jsme rocková skupina, nic víc a nic míň. Já jsem přesvědčen o tom, že rocková muzika jako druh moderního umění své vrcholné období měla před třiceti lety. Potom přišlo pokračování a různé slepé uličky jako třeba heavy metal. Chci říct, že v rocku už žádná progrese dávno není možná. To se může dít třeba v hip hopu.
Vaše skupina byla hodně dávána do spojitosti s Guns ´N´ Roses. Co pro vás znamenají nebo spíše znamenali?
Kodym: Já bych ani neřekl, že jsme byli dáváni do souvislosti, v určité době šlo spíš o naši stylizaci. Možná ne přímo do Guns ´N´ Roses, ale do generace kapel, kterou publicisté pojmenovali jako street-rock.
Plánujete k podpoře novinky koncerty?
Kodym: Jasně. Bude obrovské, bombastické, bystrozraké turné po České republice a plánujeme se zastavit i ve Spojeném království Velké Británie a Irska.
V jak velkých prostorách budete vystupovat?
Kodym: Ve velkých klubech pro několik tisíc lidí, v amfiteátrech, halách i na stadionech. Chceme, aby to bylo co největší, ale hlavně bude záležet na našich možnostech.
